Postřehy z letošní dovolené strávené na osmidenní okružní plavbě po moři.
Proč na loď a ne do hotelu:
- Neuvěřitelný zážitek
- Každý den v jiném městě
- Příznivá cena (v závislosti na termínu)
- 2 děti do 12 let zdarma
V nabídce cestovních kanceláří specializující se na okružní plavby najdete různé destinace i různá rejdařství. V článku popíšu jen své vlastní zkušenosti z mé první plavby.
Rejdařství MSC Cruises
Čtvrté největší rejdařství na světě. Založeno 1987. Sídlo v Ženevě.
Počet lodí 11 (na rok 2012 objednána dvanáctá)
Oficiální stránky: http://www.msccruises.com
Loď MSC Magnifica
Datum spuštění na moře: 6. 3. 2010
Délka: 293,8 m
Šířka: 32,3 m
Počet palub: 16 (z toho 12 pro pasažéry)
Rychlost: 43 km/h
Posádka: 1027
Počet kabin: 1259
Cestující: 2518 (při obsazení kabiny dvěmi osobami) / max. 3605
Dojmy z lodi
- Loď je opravdu obrovská. Jak obrovská, to si uvědomíte, až když pod ní stojíte.
- Loď nehoupe.
- Personál je většinou z Asie (Indonésie, Nepál apod.). Je však velmi milý, ochotný. Pomalu začnete být alergičtí na dotazy "How are you Mr., everything okay?"
- Kabina byla dvakrát denně uklizena. Při snídani Vám uklidí postel na denní válení, při večeři rozestelou na spaní.
- Na lodi nemáte pocit, že jste v uzavřeném prostoru plném lidí. Je spousta míst, kde můžete být sami.
- Na lodi se nenudíte.
- Na lodi je program, kterého se můžete, ale nemusíte účastnit (aerobic, lekce tance, lekce italštiny apod. - zdarma)
- Jídlo 5x denně (snídaně, oběd, odpolední čaj, večeře, půlnoční snack) formou bufetu. Večeře je také servírovaná (měli byste přijít v předepsaném oděvu dle denního rozpisu - casual/informal/formal).
- Jídlo bufetového typu je každý den stejné. Je ale dost možností, že nemusíte jíst každý den to stejné. Ale vpodstatě všichni si berou od všeho každý den. Máte pocit že na lodi neděláte nic jiného než jíte.
- Každý večer dostanete noviny s rozpisem následujícího dne (kdy loď přistane, kdy odplouvá, jaké oblečení na večeři, akční nabídky obchodů, služeb, info o trase plavby, časy jednotlivých stravování).
Jedna z mála věcí, která mi vadila, je že Vám pořád osahávají děti. Chytají za ruce, hladí po vlasech, nastavují náruč. Asi na to jako češi nejsme zvyklí a v zahraničí je to normální, ale ani dětem to nebylo příjemné. A sahají všichni, personál, cestující, děti od puberťáků až po seniory.
Na lodi si můžete zakoupit prohlídky jednotlivých měst s průvodcem (ceny cca 40 EUR na osobu a jednotlivý výlet). Často se ale do města dostanete levněji, ať už taxíkem (kterých je v přístavech dostatek), nebo pěšky.
Plavba
Větší mapa
2082 km za volantem + 4641 km na moři
6723 km / 9 dnů / 6 států
Plavbu jsme zakoupili u cestovní kanceláře Diamond Travel. Cena 33560 Kč za dvě osoby a dvě děti.
Na lodi platíte servisní poplatek 7 EUR za osobu a den (automatické spropitné). Dále platíte nápoje (Cola, balená voda, alkohol, koktejly), zmrzliny a další objednávky v barech.
Během otevíracích hodin restaurací bufetového typu si můžete načepovat pitnou vodu v neomezeném množství (ale jen do skleniček, zákaz plnění PET lahví). Stejně tak je k dispozici zdarma čaj a káva.
Na lodi musíte být nejpozději půl hodiny před vyplutím.
Cena parkovného za osobní vůz je 90 EUR za dobu plavby.
1. den - nalodění Benátky
Deset kilometrů před Benátkama se otevřelo nebe a začaly padat kvanta voda. Teplota spadla z 27°C na pouhých 15°. Pěkný začátek dovolené. Příjezd do přístavu je jednoduchý. Po přejezdu hlavního mostu do Benátek se dáte na prvních semaforech doprava a jste tam. Trochu problém dělalo najít ten správný terminál. Stěrače nestíhaly a přes tu vodu se špatně četly tabule.
Po nalezení terminálu vyložit kufry z auta, postavit k nim děti a ženu a zaparkovat auto. Parkoviště bylo asi 300 metrů bokem. Přestalo pršet. Před terminálem byl stoleček, kde hostesky měly připravené palubní vouchery, jejichž součástí byly i předtištěné visačky na kufry. Při nalodění procházíte stejným procesem jako při odbavení na letišti. Kufry Vám vezme personál, postoupíte k check-inu, kde Vám vydají palubní karty (slouží jako vstupenka z lodi, na loď, klíč ke kabině, platební karta na lodi). Při vydání karty si Vás vyfotí (fotku kontrolují v počítači při výstupu z lodi a poté při návratu). Tuto kartu má každý cestující včetně dětí. Při checkinu musíte také poskytnout platební kartu, kterou projedou terminálem a hned Vám ji zase vrátí. Po ukončení plavby si pak stáhnou automaticky útratu na lodi. Pokud nechcete poskytovat svou platební kartu musíte složit zálohu 150 EUR v hotovosti. Vyúčtování pak proběhne předposlední den před koncem plavby na pultu finančních služeb přímo na lodi. Poté projdete bezpečnostním rámem a v rentgenu zkontrolují příruční zavazadla. Poté už jen musíte projít chobotem přímo do lodi. Uvítají Vás, ukáží Vám cestu k výtahu a nasměrují k Vaší kabině.
Před kabinou už v té chvíli stály kufry odevzdané v terminálu. V kabině jsme si odložili příruční zavazadla a našli první noviny s uvítáním a pozvánkou na oběd. Bufetová restaurace se nachází ve 13. patře po obou stranách lodi. Má prosklené stěny od podlahy až ke stropu. Máte tak ničím nerušený výhled. Při výběru jídla máte pocit, že musíte vyzkoušet úplně všechno, takže se zaručeně přejíte (a tak to bude pokračovat po celých dalších 7 dnů). Kuchaři neustále doplňují pult s jídlem. Mají asi v popisu práce, že z poloviny zaplněná mísa už je špatně. Proto je pořád všechno plné. Vezmete si tedy talíř a nabíráte a jíte. Číšníci v dostatečném počtu neustále procházejí restaurací a ihned odnáší prázdné talíře. Když si jdete něco přidat, počítejte s tím, že Vám odnesou i příbor. Během jídla proto klidně vystřídáte i tři příbory.
Do vyplutí v 17 hodin zbývala asi půlhodina. Vyšli jsme na horní palubu a prohlíželi loď.
Někteří cestující již trávili chvíle v bazénu nebo vířivkách. Ostatní již čekali stejně jako my na vyplutí. Cesta z přístavu na moře vede přímo centrem Benátek. Loď pluje kolem chrámu sv. Marka.
V 19 hodin začínala servírovaná večeře v restauraci, kde máte přidělený stůl (název restaurace a číslo stolu je vytištěno na kartě). Číšník Vás usadí, přinese denní menu a pak to začne. Předkrm, polévka, pak bylo risoto. To bylo vynikající, snědl jsem ho tedy celé. Číšník se usmál, odnesl talíř a donesl hlavní jídlo. Hovězí maso s brambory. Ochutnal jsem tedy maso i brambor ale víc už by se do mě nevešlo. Následoval dezert. Horší to bylo s dětmi. I když měly speciální menu, jídlo jim zrovna nechutnalo. Těstoviny s rajčatovou omáčkou, husté polévky. Byly protivné a rozdováděné.
Po večeři jsem si šel ještě na hodinu sednout na palubu a číst si knížku. Loď plula, vítr pofukoval. Idyla.
2. den - Bari (Itálie)
Přistání v 10 hodin. Před tím snídaně a hned po snídani ven z lodi do města. Historické centrum je dostupné z přístavu pěšky a dá se obejít za hodinu.
Historická část města nabízí procházku křivolakými uličkami. Místní domorodci žijí téměř na ulici. Otevřenými dveřmi vidíte přímo do kuchyně, na ulici mají židle, posedávají a diskutují se sousedy. Občas narazíte na malý krámek.
Děti zatoužily po zmrzlině a také po prvním fyzickém kontaktu s mořem. Takže se močily nohy a ochutnávala voda. Je fakt slaná.
V 15 hodin loď opouští přístav a míří k řeckým ostrovům.
V 16.30 se ozývá ohlášený signál evakuačního cvičení (drill). Na toto cvičení Vás dopředu informují v lodních novinách. Cvičení se musí zúčastnit všichni (cestující i posádka). Vaší povinností je vyzvednou v kabině oranžové vesty a dostavit se na přidělené evakuační místo - Muster station (Přidělené místo je také vyznačeno na lodní kartě. Všechna se nachází na 7 palubě pod záchrannými čluny). Na místě člen posádky provede školení nasazování záchranné vesty apod. Celé cvičení trvá asi 30 minut.
Zbytek odpoledne jsme strávili u dětského bazénu na horní palubě. Děti byly spokojené. Oranžové bazénové osušky si můžete vyzvednout u hlavního bazénu (bez poplatku).
Druhý den bylo k servírované večeři doporučeno neformální oblečení (kalhoty/ne džíny, košile, sako, kravata nemusela být). Po předchozí zkušenosti už jsme si nedali celé pětichodové menu, ale jen výběr z něj. Večeře byla v italském stylu. Látkové ubrousky byly v barvách italské vlajky. Po hlavním chodu přineslo 40 číšníků za zvůků italské hudby, povzbuzování cestujících a točením barevných ubrousků 40 dortů. Prostě šou. Dorty byly spíše takové bábovky s ovocem, napuštěné likérem a hromadou šlehačky. Chuťově výborné. Děti opět odmítaly jíst, byly protivné a rozdováděné.
Po uspání dětí opět paluba a kniha.
3. den - Katakolon (Řecko)
Přistání v 8 hodin. Snídaně tak proběhla již v přístavu. Katakolon je přístavní vesnicí. Wikipedie uvádí 270 obyvatel. Na hlavní ulici dojdete z přístavu za 3 minuty a celou ji projdete za dalších 5 minut. Loď zde staví jen z důvodu, že 30 km od přístavu je Olympie, kde se konaly první antické olympijské hry. S dětmi jsme cestu do Olympie neabsolvovali. Můžete tam však dojet buď s placenou exkurzí, koupenou na lodi, nebo si můžete pronajmout automobil (cca 40 EUR) nebo skůtr (10 EUR).
Volný čas využily holky pro hledání mušliček (standardní suvenýr od moře). Pláž byla hnusná. Aby taky ne, když sloužila jako místní komunikace. Takže tři metry od pobřeží se po pláži proháněly skůtry, auta, dodávky. Divím se, že tam nejel i kamion.
Z místního obyvatelstva pracovali asi jen prodejci čínských suvenýrů. Další seděli v barech. Mám o Řecku udělaný svůj obrázek. Ze suvenýrů nebylo co koupit. To stejné zboží dostanu i na pouti v Horní Lhotě.
Ve 13 hodin jsme během oběda na zadní palubě odrazili od břehů Řecka a nabrali směr k Turecku.
Zbytek odpoledne opět u dětského bazénu a počítáním řeckých ostrovů, které proplouvaly kolem.
Před galavečeří (doporučen oblek, smoking, večerní šaty) jsme kvůli dětem dali přednost bufetové večeři, která narozdíl od předchozích večeří proběhla v naprosté pohodě. Děti jedly a byly spokojenější než v restauraci. O večeřích pro následující dny bylo rozhodnuto.
4. den - Izmir (Turecko)
Přistání v 9 hodin. Po vylodění projdete davem taxikářů, kteří nabízejí, že Vás svezou do města. Když odmítnete dvacátého taxikáře, začne do Vás hustit dvacátý první. Historické centrum města je vzdáleno asi 5 km od přístavu. Výlet do něj jsme vzhledem k dětem vynechali a prošli jsme jen blízké okolí.
Děti narazily na místní dětské hřiště, kde musely vyzkoušet prolézačky a houpačky. Sedačka teda vypadala hrůzostrašně. Děti s ní ale neměly problém.
Odjezd lodi z přístavu v 15 hodin.
Co mě v Turecku překvapilo jsou sídliště stavěné v kopcích. Představte si, že domů jdete jako na horskou tůru.
Další zajímavostí je, že v Turecku neuvidíte ženy zahalené v šátcích. Potkal jsem tak tři. Nevím jestli jsou různé druhy náboženství a jen některé přikazují zahalení hlavy, a nebo je to jen západní specialita aby v Německu a Francii bylo o čem diskutovat.
Po večeři jsme navštívili lodní divadlo, které mělo pro tento den připraveno pásmo písní z brodwayských muzikálů.
5.den - Istanbul (Turecko)
Přistání v 7.30. Přístav se nachází přímo v bosporské úžině. Stačí přejít most a jste ve městě. V přístavu se na Vás sesype opět hormada taxikářů, kteří se Vám snaží namluvit, že do města je to tak daleko, že se tam pěšky dojít nedá. Nevím kde má Istanbul samotné centrum, ale to co jsme viděli v pěším dosahu nám stačilo k naší procházce. Istanbul je rušné město, narozdíl od Izmiru v něm najdete i značkové obchody jako Nokia, Starbucks atd.
Cesty jsou plné aut a pořád se troubí. Zdá se mi, že se troubí i když to žádný smysl nedává. Možná jen využívají funci klaksonu v autech, když už je tam výrobci namontovali.
Při procházce kolem pobřeží na Vás stále útočí prodejci vyhlídkových výletů bosporskou úžinou. Co půl minuty Vám mávají před obličejem letáky.
V Istanbulu nakoupíte výrobky snad všech světových značek. Versace, CK, Prada. Nemusíte ani do obchodů. Oblečení visí přímo na zdech domů. Prodej se uskuteční na chodníku. Chcete koupit mobilní telefon (iPhone, HTC, Samsung). Není problém. Všechno nové, originál zabalené do smršťovací fólie. Na chodníku malý stoleček, na něm vyskládaných 6 autorádií v komínku. Také zabalené ve fólii. Se živnostenským oprávněním si zde asi nikdo hlavu neláme. Kdo má dvě ruce, ten prodává. Jeden úsporné žárovky, druhý samolepící pásky a třetí koření. A osmistý leštidlo na boty.
Opět žádné ženy v šátcích.
Turecká města a mentalita lidí na mě dobrý dojem neudělala. Ale je to jen můj názor.
Odjezd lodi v 17 hodin a před námi 1640 km do Dubrovníku a den na moři.
Pro následující den jsme si objednali snídani do kabiny. Vyplníte visačku co byste si všechno rádi dali a pověsíte jí na kliku.
6. den - na moři
Číšník donesl snídani asi o půl hodiny dříve něž jsme vyznačili na visačce, takže nás probudil.
Protože tento den loď nezastavovala v žádném městě, ráno bylo pohodové. Nemuseli jsme nikde spěchat a tlačit se na snídani v bufetu.
Den strávený u bazénu, nákupy v lodních Duty free obchodech (žena dostala náhrdelník Swarovski, dcera si sama vybrala hodinky Flik Flak - však už příští rok jde do školy).
Na lodi bylo tento den připraveno více programů než jiné dny. Starší dceru nadchnul tanec Merengue, takže se zapojila do kurzu a byla jím nadšená. Mladší laškovala s italským animátorem.
7. den - Dubrovnik (Chorvatsko)
Přistání ve 12.30. Poprvé co jsme dali přednost transportu do města autobusem místo pěší procházky. Přístav je cca 8 km od centra. Cena 10 EUR pro dospělého a 7,50 pro dítě. Byl nám přidělen konkrétní autobus v pořadí, v jakém si cestující zakoupili vstupenky. Museli jsme proto asi 40 minut čekat na náš autobus. Taxíkem by nás cesta možná vyšla stejně, jen bez čekání. Po nástupu do autobusu jsme dojeli k bráně přístavu a do autobusu přistoupila policistka a začala kontrolovat pasy. Ti co je neměli si museli vystoupit. Paradox. V Turecku celní procedury nikdo neřešil, v Chorvatsku by Vás klidně zastřelili. Možná to ale byla jen stará panna nebo jí někdo ráno naštval.
Dubrovník hodnotím jako nejhezčí město z navštívených. Suvenýry vztahující se k městu. Výborná zmzlina. Snad jediná vada na kráse jsou turecké záchody (i když moderní, v nerezu).
Děti podstoupily tradiční zmrzlinovou kůru.
Potom pořádně zapít.
A v 17.30 už se mávalo Dubrovniku. Další zastávka Benátky.
Zbytek dne se dal trávit opalováním, aerobikem, prohlížením krajiny nebo u bazénu.
A také balením. Do kabiny obdržíte veškeré potřebné instrukce pro ukončení plavby. Nové visačky na zavazadla (rozdělené podle barev). Itinerář, kam se má jaká barva následující den dostavit (do divadla), účet za Vaší plavbu. Označená zavazadla musíte před druhou hodinou ranní vystrčit před kabinu. Personál je odnese a předá v terminálu do odbavovací haly.
8. den - Benátky (Itálie) - vylodění
Přistání v 9.30. Po snídani skoro všicni cestující stojí na palubě a čekají na dojezd do Benátek. Proplouvání tohoto kolosu městským kanálem je opravdu fascinující zážitek. V této chvíli začnete smutnit, že ten týden pohody končí. Chcete prostě pokračovat. Poté se již dostavíte na předem určené místo a tam čekáte až zavolají Vaší barvu a jdete se vylodit. Čekali jsme asi hodinu a půl, než přišla řada na šedou barvu zavazadlových visaček. Toto hodnotím jako nepříliš zdařený způsob, ale také nevím jak jinak vyřešit, aby se 3000 lidí najednou nenacpalo k výstupním dveřím.
V terminálu si vyzvednete svá zavazadla (našli jsme všechna), vynesete před terminál a jdete pro auto. Západní chytrolíni nasednou do svého auta, přijedou před závoru a jdou se postavit do fronty ke kase, takže výjezd z parkoviště totálně ucpou. Ti co jdou napřed parkování zaplatit, pak stojí ve druhé frontě, protože není kudy vyjet. Pronájem 2 metrů čtverečních betonové plochy na týden za 90 EUR mi přijde šílené, ale když s tím dopředu počítáte, nejste překvapeni. Pak už jen naložíte kufry a vydáte se na cestu domů.
Taky musíte nastavit navigaci směr Fulnek.
Dovolená skončila.
Celkové hodnocení
Před cestou jsem nevěděl co od takové cesty očekávat. Nyní mohu hodnotit. Vleze Vám to pod kůži. Jedna plavba nestačí. Chcete jet znovu a znovu. Takže bacha na to. Příští rok jedeme znovu. Jen Turecko vynecháme.
Všechny fotografie
